#9 s inspirativními dětmi
„Nejradši mám svého bráchu“
Další ze série medailonů navazuje na předcházející rozhovor ze šestinedělí.
Nejen s inspirativními lidmi, ale i s inspirativními dětmi. Všem dětem přejeme, aby vyrůstaly ve svobodném a láskyplném prostředí.
Pro nás je čas s nimi, nebo jen s myšlenkou na ně bez jejich fyzické přítomnosti, nesmírně obohacující.
„Já sama bych se bez svých synů nepohnula z místa, jak pracovně, tak i v seberozvoji a sebepoznání, děti jsou upřímné, přirozeně nadšené z poznávání světa kolem sebe, připomínají nám základní hodnoty jako je láska, rodina, vztah k přírodě, k pravdě a ke všemu živému. Ale i pro nás je důležité připomínat si naše dětské sny a neustále je realizovat, je to naplňující." - Eliška .
Tentokrát Eliška fotila pouze úvodní foto a o celý fotoreport se postaral její milovaný syn Q.
"Vidění světa našich dětí je totiž nejčistší věc, se kterou se můžeme setkat, miluju to.“
Q: Axolotl! Axolotl! Axolotl!
EL: Tak, Q, blíží se Den dětí, co by sis přál pro sebe a pro ostatní děti?
Q: Já bych si přál jenom pro sebe…
EL: No tak povídej, co by sis přál.
Q: Velkou krabici policajtů…
EL: A co ještě?
Q: Přál bych si…. Překvapení!
EL: Překvapení?
Q: Nějakou hračku, ale kterou nevím.
EL: A nemáš teď hodně rád rybičky?
Q: Joo!
EL: Já myslela, že sis přál rybičky… Jaký máš nejradši rybičky? Jaký jsou tvoje
nejoblíbenější?
Q: Všechny. Z akvárka.
EL: A co ty, co jsou v moři?
Q: Mečoun.
EL: Viděli jsme ho v muzeu?
Q: Ne… mám rád mečouny, co žijou v moři.
EL: Jo takhle…
Q: Krab.
EL: Krab je dobrej, toho jsme viděli, viď? Z toho máme i skořápku, krabí.
Q: A co je další otázka?
EL: Den dětí by měl být o dětské radosti, vzpomeneš si, kdy jsi měl v životě opravdu velkou
radost?
Q: Když byly Vánoce!
EL: Vánoce máš rád. A proč jsi měl radost?
Q: Protože byly dárky.
EL: A třeba když jsme někde byli? Máš radost z nějakého zážitku? Jaký den v životě se Ti
líbil?
Q: Chci další otázku.
EL: Jak bys popsal pocit štěstí? Jaký to je?
Q: Dobrý…
EL: Když bys měl štěstí přirovnat třeba k nějaké barvě? Jak myslíš, že by bylo štěstí
barevný?
Q: Modrý.
EL: A kdyby štěstí vypadalo jako nějaké zvířátko?
Q: Rybka.
EL: A byl jsi šťastný, když jsi viděl bráchu?
Q: Nevím…. Jo!
EL: Je na světě něco, o co máš strach, co máš strach, že bys ztratil? Nějakou hračku? Já mám
třeba strach o Tebe a o brášku. Máš taky nějaký takovýhle strach?
Q: Já se bojím strašidel.
EL: To se hodně děti bojí, viď…
Q: Jo.
EL: A koho máš nejradši?
Q: Tebe. Ne, spíš brášku.
EL: Brášku? Tak to je hezký.
EL: Když s námi chodíš do ateliéru, rád si tam něco tvoříš v dílně, co tam vytváříš?
Q: Nevím…
EL: Hraješ si tam s voskem?
Q: Jo!
EL: Máš radši brejle, nebo šperky?
Q: Šperky.
EL: Šperky i brejle, viď?
Q: Krystaly.
EL: Krystaly se Ti líbí… To je pravda, s těma si hraješ rád.
EL: Chtěl bys třeba, až budeš velkej, dělat vykopávky, hledat krystaly?
Q: Jo! Chtěl bych něco hledat a měl bych radost, kdybych něco našel.
EL: Hledal bys detektorem kovů starobylé šperky…
Q: Mušle! S perlou…
EL: Víš, že když do ní něco dáš, tak Ti to ta perlorodka obalí? Třeba kdybys tam dal ruku, tak
by vznikla perlová ruka!
Oba: smích
EL: To bys chtěl? Chtěl bys mít perlovou ruku?
Q: Kdybych tam dal zuby, byly by tam perlový zuby.
EL: Víš, že někdo třeba má zlaté zuby?
Q: Ne.
EL: Líbilo by se Ti mít zlaté zuby?
Q: Neee….
EL: Někdy se stane, že nám lidi přinesou zlaté zuby po babičce, a my z toho vyrábíme šperky.
Q: A proč?
EL: Protože už je nikdo v puse nenosí, tak se to přepracuje, sleje se to a vypracuje se z toho
něco nového, třeba nějaké prstýnky.
EL: A jaké šperky se Ti líbí nejvíc?
Q: Krystaly…
EL: Co pro Tebe znamená maminka?
Q: Dobro!
EL: Co říkáš na brášku?
Q: Dobrý!
EL: Když jsi přišel do porodnice, jak se Ti to líbilo?
Q: Je to dobrý! Mámě vybuchlo břicho. A měl jsem nemocný zuby.
Tipy od Q v jeho momentálním rozpoložení:
rozhovor – Eliška Lhotská se svým synem ke dni dětí
foto – Eliška Lhotská (úvodní foto Quida), Quido Vicena (barevné fotografie)
edit – Sabrina Muchová
